Velkou radost v dalším závodě ČP XCO nám udělali naši závodníci. Z nedělního inferna vylovili hned tři zlata a to nevídaným způsobem. Téměř start-cíl a s obrovským náskokem.
Fíla se po prvním skoku doslova propadl na první místo a na nikoho už nepočkal. Drtivým tempem pomalu zvyšoval zvůj náskok a přijel si pro první vítězství v kategorii kadetů s 50s náskokem.
Nejlepší výkon v sezoně pak předvedl Ríša, který byť postižen defektem vybojoval suprové 10. místo a své první UCI body. !
V dalším startu se představily holky. Zuzka udělala závod, takže skoro celé první kolo vládla startovnímu poli. Poté převzala štafetu Majda, aby po způsobu Filipa dojela první až na cílovou pásku s náskokem přes 3 minuty. Zuzka bohužel výborně rozjetý závod musela zabalit na začátku 2. kola ze třetí pozici kvůli bolesti v kolenu.
Aneta neskutečně odjela všem soupeřkám hned na začátku a dokonce předjela na trati všechny juniorky kromě jedné (a to měly náskok 2 minuty). Po dvou kolech v cíli s náskokem téměř 2 minuty. Kačka dojela na krásném 16. místě v těžké konkurenci kadetek.
Zde je potřeba připomenout, že Filip, Aneta a Majda vévodí průběžnému žebříčku ČP XCO !
Když k tomu přidáme vynikající 6. místo Davida, 14. místo Denise a překvapení dne 15. místo Dominika, nejlepší výsledek sezony Mikuláše – 45. místo a 77. místo Adama – všichni kategorii Žáci I. a pak 16. místo Kryštofa, 31. místo Adama a 35. místo Vojty v kategorii Žáci II, tak nemůžeme hodnotit třetí díl ČP XCO jinak, než maximálně úspěšný.
A to nemluvíme o nadějných umístění všech dětí do 10 let.
Rozsáhlá fotodokumentace z neděle od Petr Tvarog, Jiří Fikejz, Jakub Caha, Martina Jechová a Pavel Křikava k zobrazení zde.
Bezprostřední dojmy od závodníků
Majda :
„Po minulém víkendu v Heubachu zřejmě nastalo období bahenních závodů. Jenže na dnešní trati bylo více kořenů a kamenů, takže to výrazně více ustřelovalo a klouzalo. Hned od úvodního stoupání se jela totální podlaha a to díky kolegyni z týmu, protože za to vzala a rozdala trochu bolesti. Díky Zuzko! Co budu povídat, nahoře jsem byla asi až 10! Ale v polovině prvního kola jsem se dokázala probojovat až na 3. místo. Během dlouhého sjezdu se mi podařilo dojet i zbývající 2 soupeřky, protože jsem se udržela v sedle a ony ne. Dole pod kopcem to byla jednoznačně výhoda, jelikož jsem neměla zanesené kufry. Předjela jsem je a od té chvíle jsem si jela sama za sebe. Ve zbývajících třech kolech jsem se snažila jet si své tempo a jet hlavou a bez chyb. S tratí jsem se poprala dost dobře. I když mě dneska pár výjezdů dostalo na zem…Asi nejzásadnější sjezd z Orlíku jsem zvládala bez obtíží, kromě jednoho rockgardenu. Ono by asi nebylo problém ty kameny sjet, ale ubrzdit to na metrovém plácku pokrytém notnou vrstvou bahna, který následoval … to vážně nešlo.“
„Za tento výsledek jsem strašně ráda, neboť rekonvalescence po Heubachu, kdy mi bylo špatně, mě pustila na kolo až v pátek. Trenér vymyslel plán v podobě sobotního závodu na rozjetí v polském Walbrzychu. V sobotu to rozhodně pocitově nebylo ideální, ale naštěstí se forma dostavila včas na závod v Peci.“, podělila se o své zážitky Majda, která si zimní podmínky příliš nepřipouštěla. „Během závodu byly asi 2 °C, což je na květen dost málo. Jet v dlouhých rukávech byla jistota a návleky na kolena jsem taky dost ocenila. Jinak hřejivku nepoužívám, mě hřeje mládí“, smála se.
Aneta :
„Závod v Peci letos nebyl lehký.
Vzhledem k počasí jsem byla připravená na “cyklokrosovou” trať . Bylo jasné, že jednou z důležitých částí závodu bude být po startovním kopci nahoře u Poustevníka hodně vpředu. Na sjezdovku z lesa jsem vyjížděla jako druhá a ve sjezdu na podmáčeném terénu se mi podařilo soupeřku předjet.
Za skokem jsem na panelku vyjížděla z první pozice a nastavila si tempo a snažila se rozvrhnout síly… To se nejspíše podařilo, protože jsem v dalším kole postupně navýšila náskok a do cíle dojela poprvé v této sezóně na ČP jako první.
Navzdory počasí se mi jelo dobře a závod jsem si užila”
Filip :
“Můj nedělní závod v Peci byl podle mého nejnáročnějši jak technicky, tak i výkonnostně ze tří závodů ČP které se jely.
Trať byla velmi mokrá, bahnitá a velmi kořenitá, občas nám i dokonce sněžilo, ale to jenom chvilku, jinak pouze pršelo. Start nebyl moc povedený, protože jsem chvilku po odstartováni vytrhl pedál a nahoře u Poustevníka jsem by až 4. Nad skokem jsem se už prodral na 2. pozici. Při skoku ale můj supeř Filip Konečný dopadl na kluzké bahno a spadl. Mně se naštěstí jen tak tak podařilo válejícímu se soupeři vyhnout.
Poté jsem si držel svou 1. pozici a svůj náskok jsem zvětšoval každým kolem díky tomu, že jsem nedělal žádné technické chyby. Nakonec jsem dojel s 50s náskokem.”