Tak už si můžu opět odškrtnout ze seznamu zážitků další kolonku, tentokrát účast na mistrovství světa v MTB crosscountry.
Dnes 6. 9. 2018 (ano, vím, že je čtvrtek, ale je to tak) jsem závodila ve švýcarském Lenzerheide. Na závod jsme měly hezké počasí a na rozdíl od předešlých dní jsme měly kořenité sekce vcelku suché.
Na start jsem šla s obrovskými obavami, protože se mistrovství světa nejezdí každý den. Start se mi kupodivu povedl, ale hned v první zatáčce se přese mě přehnala spousta soupeřek. Já jsem si říkala, co se sakra děje? V důsledku toho jsem zrychlila a při vjezdu do terénu jsem se rvala o každou pozici. V prvním technickém sjezdu už velké množství soupeřek tlačilo, ale já se statečně, řekla bych až “zuby, nehty”, držela v sedle. Takto se mi podařilo soupeřkám vrátit jejich předjetí. Následující technickou pasáží byl skok. Já jsem si na něj netroufla, ale objízdnou trasou jsem zase tolik neztratila. Dalším zajímavým místem byl kámen, který se dal buď skočit nebo sjet. Já ho sjížděla z důvodu bezpečnosti. Následovaly klopenky a hned za nimi relativně těžký kořenitý výjezd. Tohle byla část, ze které jsem měla největší obavy, protože když jsme ji trénovali pár dní před závodem, tak ty kořeny pěkně klouzaly. Ale jak jsem již výše zmínila, na náš závod bylo hezky a relativně sucho. Další pasáží, která stojí za zmínku, je “špička” (tedy tak jsme tomu říkali my). Takový kámen, který se musel přejet přes špičku. Akorát na to, aby jste ho přejeli, jste museli mít rychlost, a tu jsem nedokázala vyvinout, takže jsem opět zvolila chickenway. Teď to vypadá, že jsem totální loser … možná jsem, ale tohle opravdu nebyla lehká trať. Zbytek trati už nebyl tak zajímavý, pouze velké množství kořenů (kdyby bylo mokro, tak by to asi zajímavé bylo:-)).
Abych to shrnula: po mém ne moc povedeném prvním kole, jsem se během 5 okruhů pomalu, ale jistě prokousávala startovním polem, až mě nakonec vyplivlo až na neuvěřitelnou 12. příčku! A to bych to nebyla já, abych se na závěr nepochválila (nikdo jiný to za mě neudělá). Tentokrát za konečný sprint do cíle, kdy o mně soupeřka z Francie nevěděla a mě se tak povedlo ji předjet rozdílovou rychlostí, že neměla sebemenší šanci.
Závěrem bych chtěla moc pogratulovat Terce Sáskové, která vybojovala neuvěřitelné 2. MÍSTO !!! No co dodat, na ty nejlepší mi stále něco chybí.
Kompletní výsledky s průjezdy kol jsou k nahlédnutí zde.
PS.: Zasloužená odměna na závěr.
(nebojte to nebylo jenom pro mě)
Pár fotek ze závodu ve fotogalerii.