Zatím co Eliťáci, ještě v neděli bojovali na ČP XCO v Kutné Hoře, pár našich mladších Sokoláčků, odjelo hájit barvy Adastra Sokol Veltěž na první závod Eleven Cupu do Osečné, tam nás přivítalo stejně jako loni velmi nevlídné počasí, kdy při cca 2st nad 0 občas padlo pár kapek, pak zas zmrlých sněhových vloček a do toho fičel ledový vítr, ale ani počasí a ani stížená a prodloužená trať kategorie 9-10let nebyla důvodem, nepostavit se na start.
Nejmladší z našich byl Robík, který letos jako prvoročák závodí v kategorii kluci 5-6let. Po skvělém startu na první pozici, ho po chvilce začali předjíždět soupeři, což ho evidentně naštvalo a tak se postavil do pedálů a pár z nich, to hned vzápětí vrátil čímž se dostal na pěknou 5 pozici, pak ho v zatáčkovitém sjezdu po štěrkové cestě 2 soupeři předjeli, což ho zřejmě opět naštvalo a tak začal znova postavený v pedálech svou stíhací jízdu obou soupeřů, až do cíle kam dojel na 7.místě s vteřinovou ztrátou na 6.místo a top 5 mu utekla o 6 vteřin, kdy za sebou nechal 16 svých soupeřů. Jeho slova v cíli ” mami, chtělo by to tu čtyřiadvácu a tretry ” ;-D.
V kategorii kluci 7-8let se na start postavil Dominik Kameník, který měl z těch našich 4 závodníků na Elevenu nejmíň zkušeností a odjetých závodů, ale na trati i přes to děsné počasí makal jako ďas i on za sebou nechal, početnou 21 členou smečku soupeřů a v cíli těsně ve schodném čase, nakonec vybojoval bednu, takže tentokrát to cinklo bronzem ;-).
Poslední zástupce jsme měli v kategorii kluci 9-10let, kde startoval Denis a Miky. Z druhé řady se opět povedl Denisovi skvěle start a první desítky metrů jel na 4 pozici, pak ho v táhlém a dlouhém stoupáku začali předjíždět soupeři, mezi nimi i náš Mikolda Děták. V a po technické části a pak ve sjezdu, to předjetí Denda soupeřům vrátil a do 2 kola vjížděl na hezké 6 pozici, celý závod byl na 5-10 místě, jako přesýpací hodiny, což všem bralo neskutečně síly. Před cílem si to opět Miky dával s Dendou, kdy spolu bojovali o 9.místo, které nakonec urval Miky a Denda, tak uzavřel top 10 nadupaného 26ti členého startovního pole.
A, že to nebyl lehký závod bylo vidět hned po dojetí této kategorie, kdy většina závodníků v cíli padla z biku k zemi, někteří se slzami, jiní s boletí či zklamáním ve tváři, prostě emoce šli ven jak ze strany závodníků, tak i rodičů a atmosféra v cíli by se dala krájet, ale nikdo to nevzdal a všichni dojeli bez zranění, což bylo po vychladnutí emocí to nejdůležitější.
I na Elevenu naši svišti, soupeřům myslím hezky zatápěli ;-).
